Deváté pravidlo pro šťastný život z knihy Cesta ke štěstí od L. Ron Hubbarda
„Ilegální jednání“ jsou taková jednání, která jsou zakázána oficiálními předpisy nebo zákony, vytvořenými vůdci, zákonodárnými institucemi a soudci. Obvykle jsou zapsána v zákonících. V dobře uspořádané společnosti jsou zveřejněna a dána všeobecně na vědomí. V neprůhledné společnosti — často plné zločinů — je potřeba konzultovat právníka nebo být obzvláště vzdělaný, aby je člověk všechna znal. Taková společnost se drží hesla: „Neznalost zákona neomlouvá.“
Ale každý člen společnosti, at‘ mladý nebo starý, je zodpovědný za znalost toho, co společnost pokládá za „ilegální jednání“. Je možno zeptat se jiných lidí a existují knihovny, kde je možno tyto zákony najít.
„Ilegální jednání“ není neuposlechnutí běžného pokynu jako „Jdi do postele“. Je to jednání, které může vést k potrestání soudem nebo státem — k pranýřování státní propagandou, k peněžitým pokutám a dokonce k uvěznění.
Když člověk jedná ilegálně, at‘ už jde o významnou nebo malou věc, může být vystaven útoku státu. Nehraje žádnou roli, jestli je dopaden nebo ne, když člověk jedná ilegálně, oslabuje svoji obranyschopnost.
Často skoro všechno, co se vyplatí dělat a čeho chce člověk dosáhnout, může být provedeno zcela v mezích zákona. „Ilegální“ cesta je nebezpečná, časově ztrátová zkratka. Obvykle se zjistí,

že domnělé „přednosti“ ilegálního jednání se vůbec nevyplatily.
Stát a vláda jsou obvykle dosti nemyslící mašinérií.