20. POKUSTE SE JEDNAT S LIDMI TAK, JAK BYSTE CHTĚLI, ABY ONI JEDNALI S VÁMI

Toto je pozitivní verze „Zlatého pravidla“.
Nedivte se, když někdo zřejmě nerad slyší, že by měl „být dobrý“. Ale tato nelibost nemusí vůbec pramenit z představy „být slušný“, může v podstatě vycházet z nepochopení toho, co znamená „být slušný“.
Člověk se může dostat do mnoha protichůdných názorů a zmatků, co je vlastně „dobré chování“. Možná, že člověk nikdy nepochopil — i když sám učitel to věděl -proč dostal určitou známku za „chování“. Možná, že také získal či přijal falešné informace týkající se chování: „Děti mají být vidět, ale ne slyšet“, „Být dobrý znamená být pasivní“.
Je ale cesta, jak toto vysvětlit k plné spokojenosti.
Za všech dob a skoro všude člověk obdivoval a cenil si určitých hodnot. Nazývají se ctnosti. Připisují se moudrým, svatým a bohům. Ctnosti tvořily rozdíl mezi barbarem a kultivovaným člověkem, rozdíl mezi chaosem a spořádanou společností.
Není potřeba bezpodmínečně příkazu nebes nebo únavného prohledávání obsáhlých spisů filozofů, abychom objevili, co je „dobré“. Člověk si na to sám může najít odpověd‘.
Skoro každý si ji může vypracovat.
Když se zamyslíte, jak byste si přáli, aby s vámi druzí jednali, dojdete k lidským ctnostem.
Představte si jednoduše, jak byste vy chtěli, aby s vámi lidé jednali.
Jako první byste možná chtěli, aby s vámi jednali spravedlivě: nechtěli byste, aby o v