Píseň"Hrdinové všedního dne" od Geoffa Levina a Harriety Schockové v podání Caralyn Percy je holdem záchranářům a dělníkům nasazených v Zóně nula v New Yorku.
V té době, kdy žila Caralyn Percy se svým manželem a třemi dcerami v Bostnu, se rodilá New yorkčanka připojila k týmu Scientologických dobrovolných duchovních, který poskytoval pomoc lidem nasazeným v Zóně nula."Tuto píseň věnuji těm, kteří pomáhají svým spoluobčanům prostě proto, že to je správná věc a je to potřeba," říká členka Scientologické církve Caralyn Percy. Paní Percy je scientologem už 40 let. Do církve ji přivedl její manžel Bernard, za kterého je provdaná již 38 let. Seznámili se v Brooklynu v roce 1972, když tam oba učili na stejné základní škole. V té době právě ukončila své vzdělání a začínala jako učitelka. Přemýšlela nad tím, jak je možné, že se Bernardovi páťáci ve třídě naproti chovají tak dobře a soustředí se, zatímco ti její, jakkoli to byly skvělé děti, ji unavují a dohánějí k šílenství."Byl to můj první rok učení," říká Percy. "Začínala jsem s představou, že budu tou nejlepší učitelkou na světě, a po roce tvrdé práce jsem byla v depresi. Neustále jsem se něčeho obávala." Nakonec se zeptala Bernarda, jak to dělá, a ten jí řekl, že zná něco, co by jí mohlo pomoci. Pozval ji do Scientologické církve New York, kde jí komunikační kurz a duchovní poradenství obnovily cíl, dodaly jí víru v sebe sama a nástroje k úspěchu.